ALEXANDER, Vojtech

Po absolvování gymnázia v Kežmarku studoval až do roku 1882 v Budapešti medicínu. Po krátké činnosti jako asistent na Institutu pro anatomii a anatomickou patologii sa na žádost svých rodičů vrátil do Kežmarku, kde pracoval jako praktický lékář. Toto zaměstnání vybudovalo dobrý základ pro jeho vědeckou a výzkumnou činnost. Alexander byl tajomníkem Spišského spolku lékařů a lékárníků a redaktorem jejich ročenky.
Objevení rentgenových paprsků Wilhelmem C. Röntgenem považoval za průkopnickou událost v medicíně a v roku 1896 navštívil Röntgena osobně. Spišský spolek lékařů a lékárníků zakoupil ještě téhož roku na jeho podnět rentgenový přístroj a dal mu ho k dispozici. Tento přístroj se dnes nachází v Muzeu města Kežmarok. První snímek pochází z roku 1898. Po vyřešení otázky správneho rentgenování kostí se Alexander koncentroval na diagnostiku plicních chorob a především na snímky embryonálního vývoje člověka. Je jedním z prvních, komu se takové snímky podařily. Nevědel však o škodlivých biologických účincích rentgenových paprsků a poškodil nervový systém svého nenarozeného syna.
Metoda plastické rentgenové techniky, kterou vyvinul, vzbudila mezinárodní zájem. Jeho prní plastický snímek pochází z roku 1906.
Při své praktické činnosti napsal početné publikace, měl přednášky a byl v osobním nebo písemném kontaktu s vynikajícími vědci své doby. Byl členem Německé rentgenologické společnosti, na podnět které byl v roce 1907 jmenovaný vedoucím rentgenologické laboratoře na Fakultě medicíny Budapešťské univerzity.
Radiologický institut Univerzity v Budapešti nese dnes jeho jméno. Od roku 1964 jsou nejlepší rentgenologové vyznamenávaní plaketou Vojtecha Alexandra.