KLEMENT, Václav

K. se vyučil u knihkupce ve Slaném, rok pracoval v Praze a poté v roce 1886 odešel do Mladé Boleslavi, kde se roku 1891 stal majitelem obchodu s knihami a sportovním zbožím. K. byl aktivní cyklista a nadšeně tento sport propagoval. V Mladé Boleslavi se v roce 1894 seznámil se strojním zámečníkem Václavem Laurinem (1865–1930). Už o rok později založili oba firmu na výrobu a opravy jízdních kol. Jejich první kola se jmenovala „Slavia“.
Továrna „Laurin & K.“ v Mladé Boleslavi rychle vzkvétala a v roce 1897 už zaměstnávala 21 pracovníků. Rok na to zabral podnik novou budovu a měl 32 zaměstnanců. Po K-ově studijní cestě do Paříže v tom samém roce začala továrna vyrábět první motocykly. V roce 1899 uvedla na trh vlastní konstrukci – čtyřtaktní jednoválec s objemem 239 cm3, výkonem 1,3 kW, řemenovým převodem a elektrickým zapalováním. Po komerčním úspěchu následovala výroba dvou- a dokonce čtyřválců a mimo vývozu (například do Anglie) také prodej licence do Německa a Francie (1902). Kvalita motocyklů se osvědčila také při závodech. Řada úspěchů vyvrcholila vítězstvím Václava Vondřicha v roce 1905 ve francouzském Dourdanu na závodu Coupe Internationale. Výroba motocyklů u „Laurin & K.“ skončila rolu 1912. V roce 1905 brány závodu opustil také první automobil, Voiturreta Typ A.
V té době už podnik zaměstnával 355 pracovníků a roku 1907 byl přeměněn na akciovou společnost. Dosáhli dalších sportovních úspěchů, např. v roce 1908 při dálkových jízdách Petrohrad – Moskva, Petrohrad – Sevastopol a na závodě v rakouském Semmeringu. Svými vítězstvími přispěli ke slávě podniku hlavně jezdci Alexander Kolowrat a Otto Hieronimus. Vedle osobních vozů různých výkonů a velikostí vyráběla továrna také nákladní automobily, autobusy, motorové pluhy a traktory. V roce 1912 „Laurin & K.“ fúzoval s libereckou automobilkou RAF, která vyvážela výrobky do Anglie, Německa, Ruska, Japonska, britských kolonií a do Mexika.
Po založení Československé republiky se podnik v roce 1925 spojil se →Škodovými závody v Plzni a v roce 1927 začal velkosériovou výrobu automobilů značky Škoda. K. zůstal generálním ředitelem, Laurin byl technickým ředitelem. V rámci koncernu VW existuje tento podnik s bohatou tradicí dodnes.
V pozdějších letech se K. zabýval také historií automobilismu v Čechách a společně s V. Heinzem o ní roku 1931 vydal knihu „Z historie automobilu“. Svůj majetek věnoval na dobročinné účely a zvelebení města Mladá Boleslav.