GAVORA, Ĺudovít
* 27. 5. 1892, Myjava, Slovenská republika
† 5. 1. 1965, Bratislava, Slovenská republika
montanista
V letech 1910 – 13 studoval na Vysoké škole báňské a lesnické v Banské Štiavnici, obor hutnictví železa. Po přerušení, v době první světové války ( 1914 – 18) studium ukončil na Vysoké škole báňské v Příbrami. Od roku 1920 pracoval na ředitelství státních železáren v Tisovci, kde se v letech 1920 –23 zúčastnil rekonstrukce závodu. V letech 1931 – 35 vedl další rekonstrukci závodu. V roku 1929 vydal publikaci„ Tehla trosková“.
V práci „ Správa o tepelném a finančním hospodářství vysoké pece v Tisovci“ z roku 1932 podává teoretické vyhodnocení efektivnosti procesu vysoké pece. V roku 1939 se stal ředitelem stříbrné huti v Banské Štiavnici a byl jmenovaný za důvěrníka ( státní dozor v soukromém podniku ) v Krompašských závodech na měď, a.s. Krompachy. V roku 1940 byl jmenovaný důvěrníkem pro podnik Podbrezová, banská a hutná a.s. Praha. V roku 1942 převzal vedení Státní mincovny v Kremnici.
V době SNP zachránil drahé kovy deponované v mincovně před odvozem do Německa, za což byl vězněný gestapem. Po roku 1945 pracoval na státním báňském ředitelství v Bratislavě, roku 1947 byl členem skupiny hutnictví v Ústřední plánovací komisi. V roku 1955 odešel do důchodu.