BLOUDEK, Stanko

Pionýr letectví a zakladatel létání na lyžích B. studoval v letech 1909 až 1914 strojírenství na Vysokém učení technickém v Praze. Od svých 16 let stavěl modely letadel, v roce 1909 zkonstruoval větroň, v roce 1910 motorový jednoplošník Racek a na přelomu let 1910 a 1911 dvouplošník Libela, kterým úspěšně letěl český automobilový závodník a pilot Jan Čermák. V roce 1911 byl zaměstnán jako konstruktér v průmyslu a spolupracoval u Igo →Etricha na dvoumístném provedení letadla „Holub“ a na jednom z prvních letadel s uzavřenou kabinou „Limuzína“. Během první světové války vedl konstrukční kancelář Maďarských leteckých závodů v Budapešti, která stavěla také pozemská a vodní válečná letadla a experimentovala s vrtulníky. Po válce se vrátil zpět do Slovinska a v Lublani se pokoušel zakládat letecký průmysl. V roce 1922 se mu podařilo postavit lehké sportovní letadlo „Sraka“. Roku 1930 zkonstruoval své nejdůležitější letadlo, sportovní dvoumístný jednoplošník „Lojze“ (60 kW, 200 km/h). Když v roce 1934 v tomto letadle tragicky zahynul pilot, přestal B. s výrobou letadel a zabýval se už jen experimenty s vrtulníky (v případě selhání motoru měla vrtule mít brzdný efekt).
Poté co se stáhl z leteckého průmyslu, založil B. podnik „Avtomontaža“ a začal stavět motorová vozidla. Tato továrna vyráběla především autobusy a od roku 1936 také první slovinské osobní automobily „Triglav“ na principu DKW.
B. byl všestranný sportovec, který se osobně účastnil závodů a byl činný také jako organizátor, především však plánoval sportovní zařízení. Od roku 1934 se věnoval především konstruování skokanských můstků. Zde totiž mohl uplatnit své zkušenosti z aerodynamiky. Ze stavebnictví převzal parabolické průběhy (klotoidy), aby zajistil spojení rovných a kruhových úseků profilu skoku. Zkonstruoval více než sto skokanských můstků, mimo jiné v Planici, kde podle jeho plánů zřídili „mamutí skokanský můstek“, na kterém skokani na lyžích v roce 1936 poprvé skočili 100 metrů (v roce 1936) a 120 metrů (v roce 1948). Poslední studie a konstrukce věnoval B. skokům okolo 150 metrů. V jeho práci pak pokračovali bratři Vlado a Janez Goriškovi, kteří umožnili skoky na lyžích nad 200 metrů.