ŠTUMBERGER, Miroslav
* 2. 7. 1892, Šmarje pri Jelšah, Slovinsko
† 8. 5. 1983, Baošići, Srbsko
vynálezce (raketová technika)
V devatenácti letech, tj. roku 1911, přišel Š. k námořnictvu, absolvoval námořní školu v Pole, bojoval v balkánských válkách a v roce 1918 zažil rozpad Rakouska-Uherska jako poručík na moři. Poté vstoupil do jugoslávského válečného námořnictva a v roce 1922 se usadil v Baošići (Černá Hora). Sloužil u námořního letectva, pak velel první jugoslávské ponorce. V roce 1938 odešel v hodnosti kapitána do penze.
Mnohostranný důstojník byl vedle své vojenské kariéry činný také jako vynálezce, publicista, malíř, karikaturista a řezbář, stavěl modely lodí a sbíral starožitnosti a listiny. Z jeho vynálezů je třeba zmínit reaktivizační zařízení mořských min, záchranné zařízení pro ponorky a tlumič hluku motorů.
Největších úspěchů dosáhl v oblasti raketové techniky v letech 1923 až 1925. Na konci roku 1923 vedl pokusy s raketovými torpédy a v roce 1924 s kluzáky. 24. března 1924 vystřelil úspěšně jako jeden z prvních raketou poháněný model letadla a brzy poté „letecké torpédo“ – tedy raketu. V roce 1924 se ve stejné době jako americký průkopník raket Robert Hutchins Goddard začal zabývat plánováním raketového motoru poháněného tekutými palivy. Oproti Goddardovi však Š. nezískal státní nebo armádní podporu a musel své slibné poklusy z finančních důvodů přerušit. Už tenkrát označoval raketový motor jako „motor budoucnosti“, který měl zakrátko umožnit cestovat k jiným planetám.
