THONET, Michael

T., syn koželuha, se vyučil stolařem a roku 1819 se osamostatnil jako stavební truhlář a nábytkář. Jeho první pokusy ohýbat části nábytku z dýhy (a později z masivního dřeva) působením vroucích tekutin nebo vodních par, se datují v roce 1830.
V roce 1841 vzbudily pozornost knížete Metternicha, který pobýval na svém blízkém rodinném sídle Johannisberg v Rheingau, na výstavě v Koblenz T-ovy výrobky a pozval jej do Vídně. Roku 1842 se T. přestěhoval do Vídně a 16. července 1842 dostal privilegium na metodu „ohýbat veškeré, i nejkřehčí, druhy dřeva v libovolných tvarech a zakřiveních pomocí chemicko-mechanických postupů“. Na začátku pracoval T. u firmy List, která však vyráběla jen levný nábytek z ohýbaného dřeva, a tak raději odešel do dílen parketového továrníka Karla Leistlera, který vedle parket vyráběl také sochařskými pracemi zdobená křesla z ohýbaného dřeva.
Roku 1849 otevřel T. se svými dvěma syny Franzem a Josefem svou první dílnu ve Vídni. Na Světové výstavě v Londýně v roce 1851 dostal vyznamenání, čímž se jeho výrobky mezinárodně proslavily a mohl začít jejich export, který už roku 1854 činil třetinu obratu.
28. července 1852 dostal T. na své jméno i na jména svých synů Franze, Michaela, Augusta, Josefa a Jakoba další privilegium na vynález, a to „udělovat dřevu rozřezanému a opět sklíženému libovolný tvar v libovolném směru“. V roce 1852 otevřel svou první prodejní pobočku a rok na to si pronajal mlýn Mollard, aby mohl rozšířit výrobní prostory. V listopadu 1853 se jeho firma „Gebrüder Thonet“ (Bratři Thonetové) nechala zapsat do obchodního rejstříku, jako vlastníci je uvedeno pět T-ových synů. Hlavní vedení podniku si však T. osobně ponechal.
Jako základ další expanze přeložil T. roku 1856–1857 závod do Koryčan na Moravě, kde mohlo být potřebné dřevo dodáváno přímo do výroby. Protože se při exportu lepené části někdy ve vlhkém klimatu uvolnily, vyráběl T. postupně všechny části nábytku z masivu. Tyto výrobky se v zámořských zemích proslavily jako „Vienna bentwood chairs“.
8. ledna 1860 získal T. další rakouské privilegium na výrobní metodu hlav pro kola těžkých povozů, při které tyto byly drženy pohromadě pomocí předsunuté uzavírací desky. Tento vynález došel užití především při výrobě kol kanónů.
Roku 1860 vznikla v Bystřici pod Hostýnem, jen několik kilometrů od Koryčan, druhá továrna a v roce 1865 třetí v maďarském Nagy-Ugrócz. Roku 1862 T. úspěšně vystavoval na Světové výstavě v Londýně. V té době měl pobočky v Hamburku, Paříži a Londýně a ročně vyráběl 700.000 židlí, z nichž asi dvě třetiny šly na export. Mezinárodní koncern měl okolo roku 1900 asi 10.000 zaměstnanců a existuje dodnes.