DÉRER, Michael
* 18. 1. 1847, Háj, Slovenská republika
† 22. 10. 1915, Budapešť, Maďarsko
montanista
Roku 1867 – 1871 študoval Michal Dérer na Báňské a lesnické akademii v Banské Štiavnici těžbu a hutnictví. Byl pedagogem, který začínal jako asistent katedry železářství na Banskoštiavnické akademii. Od roku 1873 začal učit na báňské škole v Banské Štiavnici.
Vydal učebnice a příručky o nové metrické soustavě (1875), o zkušebnictví rud a kovů ( 1879 ), první svého druhu v Uhersku. Byl vynikající pedagog, všestranně vzdělaný, s rozhledem také v exaktních vědách. Vypracoval podrobný návrh na reorganizaci báňských škol v Uhersku. Přičinil se o zdokonalení systému výuky na báňských školách.
Roku 1888 přešel Michal Dérer do železářské praxe a stal se jedním z nejvýznamnějších odborníků v Uhersku. Ve vedoucích funkcích působil v železárnách v Podbrezové, Ľubietové a Hunedoare ( dnes Rumunsko ). V 80. letech zdokonalil technologii výroby smaltovaných nádob v Hronci, vyvinul a patentoval výrobu kalibrovaných válců s tvrdým povrchem v souvislosti se zavedením výroby potrubí v Podbrezové. Zasloužil se o zřízení první továrny na ocelové pera nejdříve v Podbrezové v letech 1894 – 1895, potom v Budapešti.
Od roku 1900 působil Michal Dérer na železářském oddělení ministerstva financí v Budapešti. Za zásluhy o budování a rozvoj železářského průmyslu získal roku 1903 titul hlavního báňského poradce. Roku 1906 bol jmenovaný za hlavního inšpektora státních železáren.
Michal Dérer byl publikačně aktivní do sklonku života. Těžiště jeho publikační činnosti je v příspěvcích o nové hutnické technice a technologii. Publikoval zejména v Baníckych a hutníckych listoch, na stránkách kterých zveřejnil 27 studií a příspěvků z oboru železárenství, kovohutnictví, slévárenství, energetiky, těžby a geologie, jako i k problematice báňských škol v Uhersku.