LIPOLD, Marko Vincenc
* 19. 1. 1816, Mozirje, Slovinsko
† 22. 4. 1883, Idria, Slovinsko
geolog, hutní inženýr
L. navštěvoval gymnázium v Celje, studoval právnictví ve Štýrském Hradci a ve Vídni a poté hornictví v Bánské Štiavnici. I přes vynikající studijní výsledky a dva diplomy musel na zaměstnání čekat pět let. V letech 1842 až 1849 pracoval jako právník a důlní expert na různých místech monarchie a poté jako geolog až do roku 1867 na c.k. Geologickém říšském ústavu ve Vídni, kde spolupracoval na systematickém geologickém mapování monarchie. Z říšského ústavu odešel po 17 letech, poté co byl opomenut při obsazení místa prvního geologa. Vrátil se do Slovinska a následujících 16 let až do své smrti v roce 1883 vedl rtuťové doly v Idriji. Jeho geologické a paleontologické práce o Idriji zůstaly dodnes v jistém směru nepřekonány. V roce 1873 představil na Světové výstavě ve Vídni svou geologickou mapu Idrije a detailní popisy komplikovaného složení idrijské oblasti a získal zvláštní vyznamenání. Jako vedoucí dolu vycházel z geologické výstavby rudného naleziště. Zvláště významná je jeho Diskuze o stáří idrijského naleziště rudy (1879), kde vyvrátil dosud platnou hypotézu o vzniku sublimací a dokázal tezi termální. Méně úspěšný však byl při řešení sociálních problémů dělníků.
L. je pokládán za nejvýznamnějšího geologa Slovinska, publikoval 212 vědeckých prací. Ve druhé polovině 20. století úspěšně navázala na L-ovu tradici tak zvaná „Idrijská geodetická škola“ s Ivanem Mlakarem, Ladislavem Placerem, Jože Čarem a jinými.
