OSANA, Marij
* 18. 6. 1880, Triest, Itálie
† 10. 12. 1958, Ljubljana, Slovinsko
elektrotechnik
Po návštěvě gymnázia v Terstu studoval O. v letech 1900 až 1904 elektrotechniku a Vysoké škole technické ve Vídni. Titul inženýra získal roku 1906. Na začátku první světové války pracoval O. v Ředitelství pošt a telegrafů v Terstu. Také během války na italské frontě (1917) se osvědčil jako specialista na komunikační sítě. Poté, co Terst roku 1918 připadl Itálii, odešel O. do Lublaně, kde byl až do roku 1926 opět zaměstnán v Ředitelství pošt, telegrafů a telefonů. Od roku 1923 vyučoval jako mimořádný a od roku 1932 jako řádný profesor na Univerzitě Lublaň až do roku 1957 předměty slaboproudá technika a telekomunikace.
O. je pokládán za průkopníka telegrafní, telefonní, rádiové a televizní techniky ve Slovinsku. V letech 1912 až 1922 byly v Jadranu pod jeho dozorem položeny podmořské kabely. V letech 1919 až 1928 modernizoval a internacionalizoval telefonní síť v Jugoslávii, především ve Slovinsku a v Srbsku. Na konci 20. let 20. století vypracoval podklady projektu mezinárodního kabelového telefonního spojení z Rakouska do Indie, což však ztroskotalo na odporu více států. Od roku 1922 plánoval v Jugoslávii síť rozhlasových stanic. První větší testovací stanice vznikla roku 1926 v Bělehradě. Roku 1932 byl uveden do provozu vysílač Domžale v Lublani (1941 zničen bombou). Po druhé světové válce patřil O. k prvním odborníkům na techniku VKV. Televizí se zabýval od roku 1935.
