SZILÁRD, Leo
* 11. 2. 1898, Budapešť, Maďarsko
† 30. 5. 1964, La Yolla, USA
fyzik
S. navštěvoval Luteránské gymnázium v Budapešti a během první světové války důstojnickou školu. Šel ve šlépějích svého otce a po válce začal studovat architekturu na Vysoké škole technické v Budapešti. Brzy však vyslyšel volání vlastních zájmů a začal studovat fyziku na Vysoké škole technické v Berlíně. Po promoci získal místo na Kaiser-Wilhelm-Institut v Berlíně. Zde se zabýval souvislostmi rozumu a informací. Jeho publikace z roku 1929 je pokládána za počátek kybernetiky.
Roku 1933 emigroval S. do Angli a pracoval na Univerzitě Oxford v oblasti atomové fyziky, především se zabýval neutrony. Po Mnichovské dohodě roku 1938 považoval i Anglii za příliš nebezpečnou a odešel do USA. Mezitím Otto Hahn a Fritz Strassman v Berlíně pomocí ostřelování neutrony objevili štěpení uranu a tím i možnost uvolnit řetězovou reakcí energii atomu. S. poznal nebezpečí s tím spojené. Vyměňoval si své obavy s maďarským vědcem Eugenem Paulem →Wignerem a prostřednictvím Alberta Einsteina informoval o tomto vynálezu amerického prezidenta Franklin D. Roosevelta. Bezprostředně poté iniciovala vláda Spojených států vývoj americké jaderné bomby. S. získal společně s italským vědcem Enricem Fermi úkol zkonstruovat atomový reaktor. První úspěšné pokusy se uskutečnily pod tribunou hřiště Univerzity Chicago. První atomový reaktor na světě byl uveden do provozu 2. prosince 1942. S. protestoval proti použití atomové bomby a po válce se aktivně zúčastnil boje proti atomovým zbraním. Jako vědec se S. nadále věnoval biologii a na Univerzitě Chicago se stal profesorem biofyziky.
