EÖTVÖS, Lóránd

E. pocházel z aristokratické rodiny. Jeho otec Joseph E. byl politikem a ministrem kultury v první demokratické vládě a také ve druhé po vyrovnání (1848–1849, 1867–1871), byl však také významným spisovatelem. Syn navštěvoval piaristické gymnázium v Budapešti a potom studoval v Heidelberku. Promoval v roce 1871 a začal v tom samém roce svou vědeckou kariéru na katedře teoretické fyziky na Univerzitě Budapešť. V roce 1872 byl povolán na katedru experimentální fyziky, kde působil až do své smrti. Maďarská akademie věd jej v roce 1873 zvolila členem korespondentem, v roce 1893 členem řádným. V letech 1899 až 1903 byl prezidentem Akademie věd a půl roku (1894–1895) také ministrem kultury a školství. V roce 1891 založil Maďarskou společnost pro matematiku a fyziku.
Jeho první vědecké práce se týkaly kapilárních jevů. Vyvinul novou metodu měření povrchového napětí. Na teoretickém poli objevil souvislost mezi různými teplotami měřeného povrchového napětí kapalin a jejich molekulovou hmotností („Eötvösův zákon“). V 80. letech 19. století se E. začal zajímat o gravitační jevy. K měření prostorových změn gravitačního prostoru zkonstruoval torzní kyvadlo, které mu přineslo světovou proslulost.
První měření tímto torzním kyvadlem prováděl v budově univerzity a v zahradě své vily v Pestlőrincu, bývalém předměstí Budapešti. Aby vyloučil každou poruchu gravitace, prováděl v zimě 1901–1902 a 1902–1903 měření kyvadlem na zamrzlém Blatenském jezeře. E. se tenkrát snažil provést svá měření při výzkumu podzemních geologických masivů. Veřejnosti představil svůj nástroj poprvé v roce 1906 na Budapešťském kongresu pro mezinárodní zeměměřičství. Kongres vyslal výbor k prohlídce měření území v okolí Aradu.
První úspěšná praktická měření se uskutečnila v roce 1915 v okolí Egbellu. Představují počátek geofyziky ve výzkumu surovin. Během dalších dvou let bylo E-ovo torzní kyvadlo při těchto pracích nejdůležitějším nástrojem. Bylo používáno mimo jiné také při odkrytí ropných území v Texasu, Venezuele a na Blízkém východě. Pomocí torzního kyvadla se E-ovi v roce 1908 – ve spolupráci s Dezső Pekárem a Jenő Feketem – podařilo dokázat, že gravitace s přesností 2 x 10-8 je nezávislá na látkové podstatě hmoty. Tento důkaz proporcionality inertní a těžké hmoty byl základním kamenem obecné teorie relativity. E. obrátil pozornost na důležitost Coriolisovy síly, která se vyskytuje na pohybujících se tělesech, a podal tak nový důkaz otáčení Země.
Jeho měření se rozšířila také na zemský magnetismus a i zde E. zkonstruoval měřicí nástroj – magnetický translatometr, který se používal při archeomagnetickém výzkumu.
E. byl nadšeným cestovatelem a fotografem přírody. Několik stovek jeho snímků hor, především Vysokých Tater, je ve vlastnictví Maďarského technického muzea. Byl také zakladatelem a prezidentem Karpatského spolku turistů.