GÖDEL, Kurt

G. byl významným matematikem, který definoval možnosti formalizace matematických teorií. Byl synem brněnského textilního továrníka Rudolfa G. (1874–1929) a Mariam Handschuh (*1879). V Brně navštěvoval německé reálné gymnázium, na kterém složil maturitu s vyznamenáním. Od roku 1924 studoval na Univerzitě Vídeň. Krátce po smrti otce zažádal o zrušení československého státního občanství a odstěhoval se do Rakouska, kde se už roku 1925 usadil jeho bratr. Na vídeňské univerzitě navštěvoval Gödel přednášky z teoretické fyziky u Hanse Thirringa a matematiku u Paula Furtwänglera a Otto Hahna. Cítil se zde přitahován neopozitivistickým „Vídeňským kroužkem“, kde jej zajímaly především otázky základů matematiky, logiky a také vědecké filozofie. Podstatný vliv na G. měli především Otto Hahn, Karl Menger a Rudolf Carnap. Otto Hahn uvedl v roce 1926 G. do „Vídeňského kroužku“.
Hahn a Carnap podnítili v letech 1926–1927 ve „Vídeňském kroužku“obsáhlou analýzu Wittgensteinova „Tractatu logico-philosophicus“ (Lipsko 1921), která G. dodávala impulzy pro jeho práce v letech 1929–1930, v nichž se zabýval principy úplnosti a bezespornosti axiomatizovaného systému. Roku 1929 obhájil G. na Filozofické fakultě Univerzity Vídeň svou dizertaci o úplnosti predikátové logiky prvního řádu. Zůstal i nadále na univerzitě, kde mu v roce 1933 Hahn nabídl docenturu.
Pobyt ve Vídni byl pro G. vědecky formující. Většina jeho nejdůležitějších prací vznikla ve 30. letech 20. století. Na Mengerových kolokviích se seznámil s Alfredem Tarskim, jehož prostřednictvím navázal kontakt s polskými logiky. Už v roce 1932 byl ve spojení s Oswaldem Veblenem, který později založil Institute for Advanced Study v Princetonu (USA). Když mu v roce 1938 bylo odebráno povolení učit na vídeňské univerzitě, emigroval G. do USA, kde přednášel na Princetonu a kde také vědecky pracoval až do své smrti.
Po druhé světové válce mu více amerických univerzit propůjčilo čestný doktorát. Čestné členství v Rakouské akademii věd však G. v roce 1966 odmítl. Roku 1951 obdržel na Einsteinův návrh Einsteinovu cenu za výpočty v oblasti teorie relativity (řešení einsteinovských rovnic teorie rovin), které vedly ke „Gödelově prostoru“.