POLLAK, Karol Franciszek

Od roku 1883 pracoval Pollak v laboratoři londýnské firmy „The Patent Utilisation Co“, kde navrhl a nechal patentovat automatický vypínač elektrické svíčky Jablotschkow, mikrofon a vícebarevný tiskařský stroj. Od roku 1885 studoval elektrotechniku na Technické univerzitě v Berlíně-Charlottenburgu. V té době pracoval na galvanických článcích a zkonstruoval samoobslužný článek a první suchý článek. Zároveň řídil telegrafní ústav „G. Wehr Telegraphen-Bau-Anstalt“ v Berlíně. Pollak se také zabýval elektrickým pohonem pro tramvaje.
Od roku 1886 byl ředitelem společnosti pro elektrické tramvaje v Paříži. Na pařížské Sorboně se zabýval sestrojením akumulátoru. Jeho akumulátor s válcovanými deskami získal na Světové výstavě v Paříži roku 1889 stříbrnou medaili. Později Pollak založil továrny na akumulátory ve Frankfurtu nad Mohanem a ve Vídni-Liesingu a v roce 1899 laboratoř v Jižní Francii.
K Pollakovým objevům patří olověné jádro s žebrováním a závěsy pro olověné akumulátorové desky, metoda vytváření hmoty elektrolyticky nanesené na tyto desky, metoda pro rychlou produkci olověných jader pomocí válcování olověných pásů na válečkování a profilování, různé konstrukce zavěšení olověných desek a spojování jednotlivých prvků, mobilní akumulátory různé konstrukce, proudový měnič se synchronním motorem ke zpracování střídavého napětí v jednofázových proudech, jakož i hliníkový měnič proudu s vodíkovým či alkalickým elektrolytem. Celkem získal 98 patentů.
Roku 1922 založil „Polskou továrnu na akumulátory“ a vybudoval a řídil dodnes existující továrnu na akumulátory v Bielsko-Białe. Na základě jeho patentů továrna produkovala akumulátory a baterie pro telefonní techniku, motorizaci, rozhlas, pro leteckou a železniční dopravu.