NARDIN, Julij
* 28. 12. 1877, Gorizia, Itálie
† 15. 3. 1959, Ljubljana, Slovinsko
fyzik, vynálezce
Po reálce odmaturoval N. v roce 1898 a poté studoval metamatiku a fyziku ve Štýrském Hradci a ve Vídni, mimo jiné v roce 1904 u Ludwiga →Boltzmanna. V letech 1905 až 1912 vyučoval jako profesor fyziky na reálce v Idriji, v letech 1912 až 1920 na klasickém gymnáziu v Lublani a poté do roku 1941 na tamní Střední škole technické. Za války byl nuceně penzionován, povolala jej Fakulta medicíny v Lublani jako prvního profesora experimentální fyziky.
Jako vynálezce se N. zabýval alternativními energií, seismografií, radioaktivitou, telegrafií, telefonií a radiotechnikou. Měl zájem o aerodynamiku a byl činný jako poradce slovinských leteckých pionýrů Edvarda →Rusjana a Franja Bratiny. Po →Rusjanově tragické smrti v roce 1911 s leteckými experimenty ustal. Společně se svým přítelem Rene Zeiem se N. od roku 1914 věnoval vynálezu reakčního vodního torpéda, dvoustupňových raketových zbraní a ponorky bez posádky, řízené programem uloženým na perforované pásce.
Patenty měl N. mimo jiné na vynález relé pro bezdrátové přenášení zpráv (1912 až 1919) a na elektronku (1914).
