PLEMELJ, Josip
* 11. 12. 1873, Bled, Slovinsko
† 22. 5. 1967, Ljubljana, Slovinsko
matematik
Po maturitě na gymnáziu v Lublani studoval P. od roku 1894 matematiku, fyziku a astronomii na Filozofické fakultě univerzity Vídeň. Toto studium ukončil roku 1898 dizertací v oblasti diferenciálních rovnic. Diferenciální a integrální rovnice, a také teorie potenciálu a funkce byly hlavními tématy P-ovy práce.
Po krátkých pobytech v Berlíně a Göttingenu za účelem dalšího vzdělávání začal v roce 1902 vyučovat jako soukromý docent na Univerzitě Vídeň. Roku 1906 se stal asistentem na Vysoké škole technické ve Vídni a rok na to se stal mimořádným a posléze řádným profesorem na Univerzitě Černovice (dnes patří Ukrajině). Roku 1908 publikoval P. své samostatné řešení „Riemannova problému“; za tímto účelem vyvinul tak zvané „P-ovy vzorce“, kterými zdůvodnil teorii singulárních integrálních rovnic. Roku 1911 zveřejnil své nejdůležitější dílo o integrálních rovnicích („Potenciálně teoretické výzkumy“), za které v Lipsku získal Cenu vědeckého spolku knížete Jablonského.
V následujících desetiletích se P. věnoval především vyučování. Během první světové války byl považován za politicky nespolehlivého, roku 1917 byl přinucen odejít na Moravu, přátelé ve Vídni jej však přijímali. Po skončení války se vrátil zpět do Veldesu a byl na nově založené Univezitě Lublaň zaměstnán jako profesor matematiky. Zde zůstal až do své emeritace v roce 1957. Jeho kolegové jej roku 1919–1920 zvolili prvním rektorem. P. byl členem Srbské akademie věd a umění a od roku 1938 členem Slovinské akademie vědy a umění. V roce 1957 jej Bavorská akademie věd a umění v Mnichově zvolila členem korespondentem.
