WERNDL, Joseph

Jako zakladatel Steyr-Werke, které zásadně ovlivnily vývoj města Štýr (Steyr) v 19. a 20. století, je W. pokládán za nejvýznamnějšího podnikatele druhé poloviny 19. století v Rakousku.
Narodil se jako druhý z celkem šestnácti dětí manželů Leopolda a Josefy Anny W., kteří provozovali továrnu na výrobu součástek ke zbraním v městské části Wehrgraben ve Štýru, byla to stará štýrská kovářská rodina. Teprve deset let před W-ovým narozením přebudoval jeho otec původní továrnu na vrtáky na výrobu součástek do zbraní.
Po šestileté školní docházce ve Štýru se W. nejdříve vyučil puškařem a poté se ještě pilníkářem.
Stálé konflikty s otcem kvůli rozdílným metodám práce a nápadům na modernizaci jej zas a znova vyháněly z domu, protože se zdálo, že spolupracovat je nemožné. Dlouhé vandrování jej zavedlo až do Prahy a Durynska, při dobrovolné vojenské službě u c.k. Továrny na pušky ve Vídni si mohl rozšířit odborné znalosti a na cestě do Anglie a Ameriky (1852–1853 ?) se údajně seznámil s nejnovějšími stroji na výrobu pušek. Každá z těchto zkušeností jej však vzdalovala od jeho konzervativního otce, který striktně odmítal modernizaci továrny.
V roce 1854 se W. s konečnou platností usadil ve Štýru a nejprve se osamostatnil: zřídil si brusičství. Náhlá smrt otce v roce 1855 však přinesla rozhodující obrat. W. převzal podnik a nejdříve jej vedl s matkou. V roce 1863 (květen až srpen) cestoval do USA, do center severoamerického zbrojního průmyslu, do Hartfield/Conn a Springfield/Mass. Jeho spolucestující dílenský mistr Karl Holub zůstal v USA déle a organizoval nákup mnoha speciálních obráběcích strojů. Na tomto technickém základě W. v roce 1864 se svým mladším bratrem postavil firmu „Josef a Franz W. & Comp., továrna na zbraně a pila“ a rodinnou firmu v roce 1869 změnil v akciovou společnost (Österreichische Waffenfabriks-Aktiengesellschaft), předchůdkyni Steyr-Werke, jejímž generálním ředitelem zůstal až do smrti.
Díky použití moderních strojů, zcela nové organizaci podniku, výrobě kompletních zbraní místo pouhých součástek a koupi větších objektů ve Wehrgrabenu se mu během jednoho desetiletí podařilo z rodinného podniku vybudovat jeden z největších zbrojních závodů v monarchii.
V polovině 60. let 19. století vyvinul W. společně s Karlem Holubem novou zadovku, známou jako „werndlovka“, která vynikala jednoduchým zacházením, rychlým odpalováním i účelným závěrem tabernáklu. Prohraná válka proti Prusku v roce 1866, která velmi zřetelně ukázala nevýhodu předovek, dosud v Rakousku používaných, oproti Prusy používaným zadovkám, vedla k novému vyzbrojení rakouské armády. Byla vybrána právě nově vyvinutá werndlovka. Po objednávce na předělání 80.000 předovek na zadovky přišla objednávka na více než 250.000 kusů nových pušek a objednávky z dalších evropských a neevropských zemí. Tím byl položen základní kámen jedné z největších zbrojních továren v Evropě.
Hospodářské stagnaci výroby zbraní na počátku 80. let 19. století se W. pokoušel nepříliš úspěšně čelit např. výrobou elektrických žárovek, dynam a motorů. V roce 1884 otevřel „První elektrickou výstavu“ ve Štýru.
Vynález nové repetýrky Josefem →Mannlicherem a s ním spojené nové vyzbrojení rakouské armády přineslo v půli 80. let 19. století nový rozmach výroby zbraní, takže W. v roce svého úmrtí roku 1889 měl na 9.000 zaměstnanců. Továrna rodičů, kterou převzal s asi 450 zaměstnanci, se pod jeho vedením stala mezinárodně uznávaným velkopodnikem.
Roku 1853 se W. oženil s Caroline, roz. Heindl, dcerou uznávaného továrníka (výroba nožů). V roce 1880 byl jmenován čestným občanem domovského města Štýru a vyznamenán rakouským Řádem III. třídy, který ho opravňoval užívat šlechtický titul, W. se však povýšení do šlechtického stavu vzdal.
Úspěch, který mu byl dopřán v obchodním životě, mu byl v soukromí odepřen. Naopak musel W. přijmout několik ran osudu. Když v 58 letech nečekaně zemřel, přežil svou ženu a čtyři ze svých dětí. Po jeho smrti byly obě jeho přeživší dcery povýšeny do šlechtického stavu jako „rozená von W.“. V roce 1894, pět let po jeho smrti, mu byl na promenádě ve Štýru zřízen pomník, navržený Viktorem Oskarem Tilgnerem.