FRIČ, Josef

Bratři F. jsou synové politika, básníka a novináře Josefa Václava F. (1829–1891). Narodili se v době jeho pařížského exilu; teprve roku 1867 se s matkou směli vrátit do Prahy, otci byl návrat povolen až roku 1879.
V tomto roce oba bratři složili maturitu, Josef na akademickém gymnáziu a Jan na státní reálce v Praze. Už na střední škole prováděli pokusy a zkonstruovali první přístroj – se rtuťovou vývěvou. Josef začal studovat na pražské univerzitě přírodní vědy, Jan chemii na pražském techniku. Později se mu dostalo mechanického vzdělání u Františka →Božka. Jan začal v Božkově dílně pracovat na učebních pomůckách a pro Františka →Božka vedl výuku mechaniky. Na doporučení Vojtěcha Šafaříka absolvoval Jan další praktické vzdělání u firmy Bamberg v Berlíně. Josef přerušil studium ze zdravotních důvodů. Během studií se oba bratři seznámili se spektrální analýzou, která je vedla ke studiu astronomie.
V letech 1882–1883 si v bytě zřídili „dílnu precizní mechaniky“, zanechali akademických studií a věnovali se výrobě geodetických a astronomických nástrojů. Mimo jiné vytvořili školní polarizační zařízení a vlastní konstrukci newtonovského zrcadlového dalekohledu. Zúčastnili se výstavy Spolku architektů a inženýrů v Příbrami, kde za svou prezentaci geodetických nástrojů získali stříbrnou medaili. Pro výrobu měřidel postavili odpovídající výrobní stroje: velký dělicí stroj a velkou brusku na velká zrcadla. Do prvních let práce dílny patří konstrukce důlního teodolitu „Duplex“ s horizontálním skleněným prstencem a dvěma dalekohledy. Použití skleněného prstence k měření úhlu se později u všech zařízení stalo standardem.
Po prvních pěti letech úspěšné činnosti se firma přestěhovala do Krameriovy ulice (dnes Americká). K milníkům v historii firmy patří účast na jubilejní zemské výstavě v roce 1891. V pavilonu cukrovarnictví úspěšně prezentovali polarimetr, teploměr a různá kontrolní zařízení.
V novém sídle firmy zřídil Jan observatoř, vybavenou astrografem, vlastní výroby. Bratři se zabývali fotografováním astronomických objektů (Měsíc, Komety) a spolupracovali se Šafaříkem. Jejich úspěšné snímky vycházely v publikacích České akademie věd.
Uprostřed úspěšného vývoje zemřel mladší bratr Jan ve věku 34 let na zánět slepého střeva. Jan byl konstruktérem většiny nástrojů. Rok po bratrově smrti koupil Josef v roce 1879 pozemek velký 4,6 ha na vyvýšenině Manda u Ondřejova. Zde založil hvězdárnu Žalov a začal spolupracovat s F. Nušlem. Během třiceti let zřídil na svou dobu vynikající hvězdárnu se dvěma kopulemi, centrální budovou, čtyřmi pozorovacími domečky s posuvnou střechou, pracovnami, prostory pro příjem radiosignálu a s dílnou. F. společně s F. Nušlem konstruoval zenitály: cirkumzenitál, diazenitál a radiozenitál. Pomocí těchto zařízení mohli určovat zeměpisné body souřadnic. Cirkumzenitálem byly měřeny souřadnice trigonometrických bodů prvního řádu na teritoriu Československa. U příležitosti desátého výročí založení Československa v roce 1928 daroval F. hvězdárnu v Ondřejově Karlově univerzitě.
Ke geodetickým zařízením vlastní konstrukce patří také kolekce k vymezování podzemních štol, zařízení na kontrolu deformací přehrad v údolích a nivelační přístroj pro přesnou nivelaci.
V roce 1927 se F. stal prezidentem Národohospodářského ústavu České akademie věd a umění. V letech 1927 a 1931 obdržel čestné doktoráty Českého vysokého učení technického a Karlovy univerzity.