PUHAR, Janez

Po gymnáziu chtěl P. původně studovat malbu, zapsal se však na přání matky na teologii a roku 1838 byl vysvěcen na kněze. Jako kaplan působil na různých slovinských farách. Protože se však podle názoru církve příliš zabýval světskými věcmi, nikdy mu nebyla přidělena vlastní farnost.
Roku 1839 se P. začal zabývat fotografií a zejména fotochemií. Do roku 1842 vyvinul vlastní fotografickou metodu, při které byla rozhodující volba průhledného materiálu jako podkladu, čímž se otevřela cesta k dosud nevyvinuté metodě schopné reprodukce. P. zde vrstvu síry, nanesenou na skleněné desce, vystavil na několik sekund působení par jódu. Ve fotografické kameře (Camera obscura) osvítil takto připravenou desku po dobu 15 sekund až jedné minuty, přičemž současně na desku působily páry rtuti. V této fázi se na desce objevily bledé stopy obrazu, které P. ještě vystavil parám brómu. Za krátkou dobu se objevil obraz. K fixaci použil alkohol.
Celá metoda se odehrávala v Camera obscura a trvala pět až osm minut. Průhledný negativ na skleněné desce mohl být pod určitým úhlem a před tmavým pozadím vnímán jako pozitiv. Dochovalo se celkem deset P-ových fotografií, mezi nimi dva autoportréty; všechny vysoké technické kvality a umělecké hodnoty.
P. zveřejnil svůj vynález roku 1843 v novinách v Lublani a Štýrském Hradci. V letech 1846 až 1853 žil jako uznávaný a úspěšný vynálezce ve Veldesu. Zde vyvinul také nové metody fotografování na papír. P. tak vykonal cenné přípravné práce pro kopírování a zvětšování z negativů na skleněných deskách na pozitivy na papíře.
Protože si P. své vynálezy nenechal patentovat, získal patent na fotografii na skleněné desce ve Francii v roce 1847 Joseph Nicéphore Niepce. Na tom nemohla nic změnit ani jeho zpráva Spolku vědců v Lublani v roce 1849, ve které poukazoval na prvenství svého vynálezu z roku 1842. Od pařížské Akademie pro zemědělství, průmysl a obchod získal alespoň v roce 1852 diplom jako „vynálezce fotografie na sklo“.
Roku 1851 se P. zúčastnil Světové výstavy v Londýně, kde jeho fotografie získaly vyznamenání, a roku 1852 Průmyslové výstavy v New Yorku. Následkem neustálé práce s leptavými chemikáliemi, sírou, halogeny a rtutí trpěl P. v posledních letech života zápalem plic. Jeho přínos rané historii fotografie byl však znovuobjeven až ve 20. století.