MARCI, Jan Marek

M. navštěvoval českou školu v Litomyšli a absolvoval latinská studia na jezuitském gymnáziu v Jindřichově Hradci a na univerzitě v Olomouci. Jako magistr filozofie studoval v letech 1622 až 1625 medicínu na pražské univerzitě. S pražskou univerzitou zůstal spojen po celý svůj život. V roce 1626 se stal mimořádným a v roce 1630 řádným profesorem, v letech 1638 až 1664 působil jako děkan lékařské fakulty a roku 1662/63 jako její rektor. M. zastával také funkce zemského hygienika, císařského rady a osobního lékaře Ferdinanda III. a Leopolda I.
První M-ho práce byly věnovány otázkám neurofyziologie (epileptologie) a embryologie. Přiblížil se v nich několika pozdějším pracím Williama Harveye o rozmnožování savců. Díky svému širokému zájmu o fyziku, chemii, alchymii, astronomii a hermetismus je M. pokládán za polyglotního barokního učence. Jako lékař propagoval přírodní metody a léčbu, otužování organismu a zdravou stravu.
Mimo svých zásluh na vývoji lékařských věd je M. znám jako první český fyzik, který stavěl na Galileu Galileiovi. Ve své práci „De proportione motus“ z roku 1639 se zabýval základními poznatky mechaniky, hlavně volným pádem, kývavým pohybem a podstatou pružných těles. M. poprvé jasně odlišil chování pružných, nepružných a křehkých těles a přispěl tak nauce o vlastnostech materiálu. Ve své obsáhlé monografii „Thaumantias. Liber de arcu coelesti“ psal M. v roce 1648 o problémech optiky, mimo jiné o odrazu a lomu světla, vzniku duhy a publikoval první pozorování disperze světla u otáčivých jevů Biegeerscheinungen s průchodem malými otvory a kolem malých překážek. Shrnul zde výsledky vlastních experimentů, kterými demonstroval, že jednotlivým barevným paprskům světla náležejí různé úhly lomu a že tyto barevné paprsky při dalším průchodu prismatem již nelze dělit.
Teprve novější doba ocenila M-ho práce o fyziologii, teorii srážek těles, optice a spektroskopii. I přes relativní izolaci, jak v české společnosti, tak i v evropském kontextu v době třicetileté války přijímal M. vědecké práce své doby na začátky epochy exaktních přírodních věd.