ROSTAFIŃSKI, Józef Tomasz

Po ukončení gymnázia ve Varšavě studoval Rostafiński v letech 1868-1869 na Varšavské univerzitě, nejdříve na matematické, poté na přírodovědecké fakultě.
Již během studia vypracoval seznam kvetoucích rostlin Polska, přičemž zohlednil mnoho nových a málo známých druhů rostlin. Výsledkem byla kniha „Florae Polonica Prodromus”, zveřejněná roku 1872 ve Vídni. V letech 1869-1872 studoval Romer biologii a zoologii na univerzitách v Jeně, Halle a Štrasburku. Roku 1873 promoval prací na téma hlenky.
Jako docent botaniky přednášel od roku 1875 na univerzitě ve Štrasburku. Jeho v polštině vydaná práce „Śluzowce”, je považována za vůbec první monografii o hlenkách.
Roku 1876 se Rostafiński stal docentem na katedře botaniky na Jagellonské univerzitě v Krakově. Tam pokračoval ve svém zkoumání mořských řas a chaluh z kmene Laminariaceae a zveřejnil své výsledky roku 1877 v článku nazvaném „O dělení vaječné buňky a oplodnění chaluhy bublinaté”. Monografií „ Prodrome d’une Monographie des Laminariacèes” představil roku 1877 klasifikaci hlenek.
Roku 1878 se stal mimořádným profesorem na Jagellonské univerzitě a roku 1882 řádným profesorem botaniky a ředitelem Botanické zahrady v Krakově. Své výzkumy rostlinného světa v Tatrách, zvláště výzkum řas, zveřejnil v monografii v roce 1883. Tímto je Rostafiński považován za průkopníka zkoumání horských řas, především druhu, žijícímu na sněhu.
Po roce 1883 se R. začal zabývat historií botaniky ve slovanských zemích. Těžištěm jeho prací jsou historické prameny botaniky, farmacie, ekonomiky a ekonomie. Po dlouhých přípravách v roce 1900 vyšla kniha „Středověký přírodopis”, která se řadí ke klasickým dílům historie přírodních věd.
R. byl roku 1883 členem Akademie věd v Krakově, roku 1919 Polské akademie věd, roku 1871 byl členem Zoologicko-botanické společnosti ve Vídni a Botanického spolku v Braniborsku, roku 1873 Francouzské společnosti exaktních věd, roku 1874 Francouzské společnosti přírodních věd a roku 1878 Společnosti přírodních věd v Mailandu.