NARONOWICZ-NAROŃSKI, Józef
* 1610, velkoknížectví, Litva
† 0. 4. 1678, Szczytno, Polsko
kartograf, stavební inženýr
Mezi lety 1655 až 1659 sepsal N. třísvazkovou polskou učebnici „Knihy matematických věd“, manuál pro polské inženýry. Učebnice poprvé v Polsku obsáhleji rozvádí matematiku, zeměměřičství, perspektivu, způsoby opevnění, civilní stavebnictví a kartografii. Ačkoli se toto dílo opíralo o práce Adama Freytaga, Samuela Maroloise, Macieje Dögena a Mikołaje Goldmana, vztahovalo se na polské příklady. Obzvláště hodnotné byly části o významu opevnění v polských podmínkách, informace o polském polním opevnění a o povinnostech armádního inženýra, a také zavedení polské terminologie.
Po rozhodnutí polského sněmu o vyhnání Ariánů ze země odešel N. do Pruska, kde nastoupil jako civilní inženýr a kartograf do služeb kurfiřta z Brandenburgu. Společně jeho synem Janem Józefem a s Andrzejem Woydowskim a Samuelem Suchodoleckim zhotovil z pověření kurfiřta několik desítek podrobných zeměpisných map v měřítku
1 : 50.000 und 1 : 100.000 větších území východní části Pruska. Tyto zeměpisné mapy jsou také prvními polskými pracemi, které zachycují historické památky. N. zakreslil staropolské hrady a označil je zvláštním symbolem.
Navrhl také několik významných monumentálních staveb, m.j. zámky Lochstad, Rybaki, Rastemborg, Piława, Klaipeda, Gąbin a Labiawa. Přestavěl Dohnův palác ve Wilkunech u Královce, postavil model královeckého zámku a nakreslil plán města Královec/Królewiec/Kaliningrad, a také plány Kieydanského dvoru, města Kieydany a budovu Červeného dvoru v Delineatii.
