BAHÝL, Ján
* 25. 5. 1856, Zvolenská Slatina, Slovenská Republika
† 13. 3. 1916, Bratislava, Slovenská Republika
vynálezce (vrtulník)
Po absolvování gymnázia ve Zvoleně navštěvoval od roku 1871 do roku 1876 Technickou vojenskou akademii ve Vídni a hned po ní vstoupil do rakousko-uherské armády jako vojenský technik. Zaměřil se na dělostřeleckou, železniční techniku a strojírenství. Jeho hlavním zájmem však bylo od konce 80tých let 19. století, kdy se udály první pokusy o cestování vzducholodí, letectví. Jeho zájem se koncentroval na návrhy řešení konstrukce vrtulníku, případně jeho dvourotorové vrtule se společnou vertikální nosnou osou. První projekt vrtulníku od Bahýla z roku 1894 měl dvě svislé osy, na každé z nich po čtyři horizontální na sebe připevněné vrtule, poháněné pásovým pohonem. Ani tato jeho konstrukce, ani návrhy ostatních pozdějších pionýrů se nedaly prakticky uskutečnit. Za nápad horizontální vrtule ale dostal v roku 1895 rakouský patent. V letech 1901 až 1903 zkonstruoval spolu s konstruktérem vozu A. Marschalem v Bratislavě vylepšený model vrtulníku typu “Avion“, na kterém se v roce 1901 vznesl několikrát do výšky půl metru. V roku 1903 se vznesl do výšky 1,5 m a 5. května 1905 se vynálezce Ján Bahýľ na svém stroji vznesl v Bratislavě do výšky 4 metrů a přeletěl vzdálenost 1500 m. Tento pokus zaprotokolovala také Mezinárodní vzduchoplavební organizace, za což oba obdrželi další patent v roku 1906 tzv. Szabadalmi leiráš.
