SZENTISTVÁNYI, Július
* 6. 4. 1854, Gelnica, Slovenská republika
† 16. 1. 1928, Šoproň, Maďarsko
báňský inženýr
Po absolvování gymnázia v Košicích pracoval od roku 1875 ve Štefanské huti v Kluknavě. Na základě svého nadání dostal stipendium na studium Báňskéj a lesnické akademie v Banské Štiavnici, kterou ukončil roku 1879. Potom pracoval jako důlní inženýr nejprve v soukromém a později ve státním těžebním průmyslu v Banské Štiavnici.
Po odchodu Otta Csétiho ho povolala Vysoká škola báňská a lesnická roku 1902 za vedoucího Katedry důlního měření. Jako důlní měřič pracoval na zdokonalení Weithovho přístroje, zkonstruoval signalizační tabuli a přístroj na fixáci směrů, s využitím elektromagnetického pole zdokonalil přístroj Mandrína, který využíval na ustálení olovnic vodu, rtuť, olej nebo cementové mléko. Publikoval v „Báňských a hutnických listech“ o výzkumech v důlním měření, těžbě, dolování a geologii. Vedle své vysokoškolské funkce vykonával také měřičsképráce jako důlní měřič.
