RICHTER, Gustáv
* 11. 7. 1825, Banská Štiavnica, Slovenská republika
† 4. 2. 1902, Banská Štiavnica, Slovenská republika
báňský inženýr
Po ukončení gymnázia v roce 1845 a filozofického kurzu, absolvoval Báňskou a lesnickou akademii v Banské Štiavnici. Od roku 1850 pracoval nejprve jako praktikant v hlavní mincovně ve Vídni, v následujícím roce se však vrátil zpět do Banské Štiavnice. Následujících dvacet let pracoval na různých pozicích na několika místech na Slovensku. Roku 1872 sa opět vrací do Banské Štiavnice a je jmenovaný báňským úředníkem I. třídy. V 65. letech se roku 1890 stal vedoucím učitelem na Odborné báňské škole v Banské Štiavnici a dostal titul důlního poradce.
Významné inovace v těžbě následovaly v době jeho činnosti v Banské Štiavnici v závodech Žigmundova šachta a Františkova šachta po roce 1872. Podporoval zavedení strojového vrtání, sám se podílel na konstrukci vrtacích strojů a stojanů, které se používaly při ražení štol, čímž se zkrátila doba ražení až o deset let. V souvislosti s tím nasledovaly první pokusy s elektrickým odpalováním v tomto revíru.
Richter se však zabýval také plánováním a konstrukcí kompletních důlních a těžebních zařízení. Společně s Eugenem Broszmannem patří k nejvýznamnějším zástupcům slovenského resp. uherského těžebního průmyslu ve druhé polovině 19. století.
