BUQUOY, Georg von

Po bitvě na Bílé hoře získal šlechtický rod B. zkonfiskovaný majetek v Čechách. B. proto od svých třinácti let vyrůstal v Čechách u svého strýce Jana. Vzdělání získal v letech 1799 až 1803 na vídeňském Theresianu. Poté se B. 1804/05 odebral na cesty po Itálii, Francii a Švýcarsku. V roce 1806 se oženil s Gabrielou von Rottenhahn (1784-1863) a začal se zabývat přírodními vědami, matematikou, ekonomií, právními otázkami, literaturou a poezií. Mimoto si B. zřídil vlastní laboratoř. Díky dědictví po strýci mohl vydávat vlastní spisy a dokonce i podporovat časopis „Isis“, který v letech 1799 až 1815 editoval Lorenz Oken a ve kterém také vyšly mnohé z jeho prací.
V letech 1811 až 1815 se zabýval převážně otázkami užité mechaniky. Poprvé se mu podařilo formulovat obecný problém dynamiky systémů s proměnnou hmotností, přičemž se mu podařilo vytvořit odpovídající diferenciální rovnice. V letech 1812 a 1814 publikoval o tomto tématu v Lipsku dvě knihy a 28. srpna 1815 předložil hlavní výsledky své práce Pařížské akademii, kterou navštívil v souvislosti s restaurací Bourbonů po Napoleonově porážce. Při této příležitosti se rovněž pokusil prosadit před francouzskými vědci názory Franze Josefa →Gerstnera (1756-1832), vůdčí osobnosti Pražské polytechniky.
Od roku 1810 do roku 1818 se B. věnoval také teorii a praxi parních strojů a podporoval jejich rozšíření v habsburské monarchii. Po konstrukci prvního parního stroje na pražském Polytechnickém institutu (1806) věnoval B. v roce 1810 škole další stroj, jehož součásti zavedl a jehož výkon byl 17 koní (12,5 KW).
Mimoto se B. zabýval refrakcí ve vrstvě vzduchu blízké zemi, modifikoval konstrukci barometru, snažil se o matematicky zdůvodněnou teorii tepla, šíření světla a fyzikálně-chemických reakcí, aniž by zohledňoval tehdy běžné předpoklady existence hypotetických nosičů (kalorikum, éter atd.).
Technickými vylepšeními, která zavedl na svém statku, se snažil o zvýšení produktivity práce. B. se v této souvislosti věnoval také politické ekonomii, přičemž vycházel z prací Adama Smithe (1723-1790). Propagoval užití matematických metod a státu přisuzoval podstatnou direktivní roli. V roce 1840 publikoval utopické pojednání „První listy z promluv o ideálním státu“ a během revoluce v roce 1848 svou představu o konstituční monarchii. Tyto práce se běžně srovnávají s dílem Walta Withmana (1819-1892) nebo Arna Holze (1863-1929).
B. stál na počátku iniciativ vedoucích k výstavbě Českého královského muzea a v letech 1820-1835 byl členem jeho správní rady. Ve 40. letech 19. století podnítil vytvoření první evropské chráněné krajinné oblasti v Černé na jihu Šumavy.