WELS, Franz Xaver

Po základní škole navštěvoval W. ve Štýrském Hradci reálku a v roce 1891 zde dokončil řemeslnickou školu jako závodní inženýr. Po službě v armádě v letech 1893 až 1897 pobýval kratší dobu v Anglii. Jeho zájem o létající stroje jej roku 1901 seznámil s rakouským pionýrem letectví Wilhelmem →Kressem. W. se nabídl, že bude řídit jeho letadla, ale →Kress se nechtěl nechat připravit o roli průkopníka motorového létání.
V roce 1903 však W. dostal na doporučení →Kresse místo u Igo →Etricha v Trutnově. Byl pověřen literárními rešeršemi a nakonec našel odkaz na javánské létající semínko „zanonia macrocarpa“ v publikaci F. Ahlborna, Hamburg. Po mnoha modelech a studiích vznikl v roce 1904 klouzák s rozpětím šest metrů, se kterým se konaly první klouzavé lety. Další intenzivní studie vedly k rakouskému patentu č. 23465 „Igo →Etrich a Franz W. v Horním Starém městě u Trutnova (Čechy) – Letadlo“, přihlášenému 3. března 1905. Jednalo se o samokřídlé letadlo se dvěma vrtulemi a jedním motorem. Nejprve bylo testováno bez motoru a kluzák s rozpětím asi 15 metrů se ukázal jako nestabilní, menší motorové letadlo („Etrich I“) bylo testováno na jaře 1907. Opět bez úspěchu byl velký kluzák přestavován. Až 2. října 1907 se v něm W. zdařil první klouzavý let.
Když W. v roce 1908 viděl v Paříži úspěšný let geometrického dvojplošníku bratří Wrightů, navrhl →Etrichovi změnu koncepce. Etrich však trval na jednoplošníku a dokonce kvůli němu zaměstnal nové síly, mimo jiné Karla Illnera a Pavla Podgornika. Na to se W. s →Etrichem rozešel, Etrich na základě zkušeností nasbíraných s novými spolupracovníky vytvořil úspěšný jednoplošník „Holub“.
W. poté pracoval jako vynálezce na volné noze. V letech 1905 až 1938 si nechal patentovat celkem 33 vynálezů, které mu však nepřinesly větší komerční úspěch. Ještě u →Etricha zkonstruoval motorové sáně se šroubovým pohonem. Během první světové války se zabýval protetikou a ve 20. letech pohonem pro sportovní a dopravní zařízení. Roku 1934 si W. ve Vídni zřídil experimentální dílnu a věnoval se vývoji „cykloidového letadla“, jisté helikoptéry s rotorem na vodorovné ose. Roku 1935 si tento vynález nechal patentovat, nebyl však s to financovat stavbu prototypu. Jeho poslední, 33. patent, se týkal ploutvového pohonu. Poté zemřel v chudobě a v zapomnění ve Vídni.