KŘIŽÍK, František

Pocházel z rodiny ševce, navštěvoval reálku v Klatovech a poté od roku 1866 studoval v Praze. Poté co z finančních důvodů nemohl ukončit studium na Vysokém učení technickém, se začal učit u firmy Kaufmann v Praze, která vyráběla telegrafní a jiná měřidla. K. se v souvislosti se stavbou železnic specializoval na telegrafní zařízení a bezpečnostní techniku. Poté co pracoval u více železničních společností, se v roce 1873 stal přednostou telegrafního oddělení na trati Plzeň – Březno. V roce 1878 získal patent na blokové signalizační zařízení pro vlaky, které bylo použito na Severní dráze císaře Ferdinanda a na dalších tratích v Rakousku-Uhersku.
Na návštěvě světové výstavy v Paříži roku 1878 se K. seznámil s elektrickým osvětlením a začal pracovat na zlepšení tak zvané Jabločkovy lampy, přičemž vynalezl nový elektromagnetický regulátor. Výsledkem spolupráce s podnikatelem Piettem, v jehož papírně mohl experimentovat, byla vlastní konstrukce obloukové lampy systému Piette-K., patentovaná v roce 1880. O rok později získala tato lampa první cenu na mezinárodní elektrotechnické výstavě v Paříži a byla patentována v Anglii, Francii, USA, Německu a dalších zemích. V tom stejném roce se K. osamostatnil a zřídil si v Plzni elektrotechnickou dílnu. Ve srovnání se svým pozdějším konkurentem Emilem →Kolbenem trval K. po celý život na stejnosměrném systému.
Na začátku 80. let 19. století propagoval K. obloukovou lampu u příležitosti slavnostních iluminací a roku 1883 se zúčastnil mezinárodní elektrotechnické výstavy ve Vídni. Po těchto úspěších se se svým podnikem přestěhoval do Prahy-Karlína. K největším zakázkám této doby patřilo elektrické osvětlení paláce na pražském ostrově Žofíně a instalace městského osvětlení v Písku, Jindřichově Hradci, Žižkově a Karlíně.
Jako úspěšný podnikatel patřil roku 1891 k organizátorům pražské Jubilejní výstavy, do té doby nejvýznamnější výstavy výrobků průmyslu a živností. Dodal elektrické osvětlení, zřídil osvětlenou fontánu a postavil první tramvajovou trať, a sice od výstaviště k pražské čtvrti Letná. Poté se K. angažoval při stavbě tramvajových tratí v Praze, Plzni, ale také v Bosně a Chorvatsku.
V roce 1903 byla uvedena do provozu první elektrická železnice v Čechách, mezi Táborem a Bechyní. K. dodal elektrické motorové vozy, postavil ale také elektrárnu pro město Tábor. Elektroautomobily, které vyrobil po roce 1900, však byly méně úspěšným pokusem.
Po přeměně své firmy na akciovou společnost v roce 1917 se K. stáhl do ústraní.