TERPINC, Fidelis

Po školní docházce v Krani a Lublani začal T. ve dvaceti letech podnikat. Kolem roku 1820 založil společně se svým otcem válcovnu kůže v Krani a dílnu na výrobu slaměných klobouků v Lublani, která se poté průmyslově rozvinula. Roku 1825 získal pozemek ve Fužine, přestěhoval se do Lublaně a podnikl velkou cestu po Evropě. Poté na své usedlosti ve Fužine na řece Lublaňce založil několik velkých mlýnů s celkovým výkonem vodních kol 330 koňských sil, které zásobovaly většinu Kraňska moukou. T. organizoval také velkoobchod zemědělských výrobků, podporoval inovace v zemědělství a chovu dobytka a byl předsedou Zemědělského spolku Kraňsko. Mimo jiné založil ve Slovinsku Podkovářskou a veterinární školu. Jeho práce došla uznání na výstavách zemědělství a řemesel ve Vídni, Berlíně, Paříži a Londýně. Zemědělská akademie v Paříži jej jmenovala svým členem.
Od roku 1836 se T. čím dál tím více věnoval průmyslu. Přestavěl část mlýnů na Lublaňce na pily a olejny a v roce 1842 založil akciovou společnost, pod kterou spadala první papírna a první továrna na činidla a barvy v Lublani. Po přestavbách na začátku 50. let 19. století a instalaci stroje na papír měla jeho továrna 200 zaměstnanců. Denní produkcí 36 centů papíru pokrýval Terpinc potřebu v Kraňsku, vyvážel do Chorvatska, Slavonie a Maďarska a přes Terst obchodoval i se zámořím. V 60. letech 19. století se přidaly provozy ve Verje u Medvode a Goričane. Zde T. od roku 1872 vyráběl nejprve papír ze dřevoviny, po hospodářské krizi však musel podnik prodat. Roku 1862 založil ještě v Lublani parou a vodou poháněnou továrnu na vlněné látky a deky, která na začátku zaměstnávala 130 osob.
V 60. letech 19. století zastával T. jako první Slovinec úřad zástupce zemského hejtmana. Roku 1868 však z důvodu nemoci veškeré veřejné úřady složil.