REDTENBACHER, Ferdinand Jakob

R., syn obchodníka s železem, švagr a bratranec chemika Josepha R. a zoologa Ludwiga R., pocházel s dlouhou tradicí výroby kos. V umělecky založené rodině bývali hosty mimo jiné Joseph Mayerhofer a Franz Schubert. Poté co se R. v letech 1820 až 1824 vyučil kupcem v obchodě s lahůdkami a metrovým zbožím svého strýce, zhotovoval v letech 1824–1825 stavební plány a geometrické výkresy u stavebního ředitelství v Linci, zatímco se soukromě vzdělával v matematice. V letech 1825 až 1829 studoval ve Vídni na Polytechnickém institutu, současně na univerzitě u Andrease von Ettingshausena a Josepha Johanna von Littrowa. V letech 1829 až 1833 byl R. asistentem strojírenství u Johanna Arzbergera na Polytechnickém institutu.
V roce 1835 byl zaměstnán na vyšší Průmyslové škole v Curychu jako profesor matematiky a geometrického kreslení. Úzké spojení s Johannem Kasparem Escherem a techniky strojní továrny Escher-Wyss ho velmi brzy přimělo k tomu, aby dosud jen empiricky prověřené náležitosti strojírenství teoreticky podložil matematickými metodami, čímž se stal zakladatelem vědeckého strojírenství. Už jeho náčrtníky z curyšské doby dokumentují jeho sklon k systematičnosti a vynikající kreslířské umění, které později byly typické i pro jeho přednášky. Kreslení a krajinomalba byly údajně jeho nejmilejšími aktivitami ve volném čase.
Od roku 1841 působil R. jako profesor matematiky a strojírenství (1857 až 1862 jako ředitel) na Polytechnické škole v Karlsruhe, jejíž pověst a další rozvoj jsou nerozlučně spojeny s jeho činností. V Karlsruhe vznikly konečně také všechny jeho důležité, pro vývoj strojírenství zásadní publikace, které se týkaly nejen tehdejších hnacích a pracovních strojů, ale také konstrukčních principů obecného strojírenství. Jeho přednášky nebyly ilustrovány jen jeho velkolepými kresbami na tabuli, ale také skicami pro posluchače. Na svých přednáškách popisoval R. tenkrát nejmodernější metody průmyslové výroby všeho druhu včetně principu běžícího pásu. Pro přednášky z mechaniky založil dodnes dochovanou sbírku pohybových mechanismů. Kresby pro tištěný inventář této sbírky zhotovili jeho asistenti, později z větší části působící ve strojní a lokomotivní továrně v Esslingenu, kteří se u R. učili „Zákonům stavby lokomotivy“.
K mnoha R-ovým žákům patřili mimo jiné berlínský profesor strojírenství Franz Reuleaux, lokomotivní fabrikant Oscar Henschel, syn vynálezce rychlého tiskařského lisu Friedrich Koenig, průkopník automobilů Karl Benz, konstruktér raných plynových hnacích strojů Eugen Langen, strojní fabrikant Heinrich Sulzer-Steiner a jeho bratr Albert z Winterthuru, zakladatel strojní továrny Augsburg-Nürnberg AG. (MAN), Heinrich von Buz, důlní průmyslník August Thyssen, výrobce šicích strojů Max Gritzner, R-ův bratranec, jeho asistent Fred Wolf, který v USA založil továrnu na chladničky Linde, stejně jako technici významní v oblasti parních strojů, Joseph Trick a Karl Kley.