SCHNEIDER, Ernst Leo
* 18. 6. 1894, Kyjov, Česká republika
† 1. 6. 1975, Neustift am Walde, Rakousko
strojní inženýr, vynálezce (lodní pohon)
S. strávil dětství v Gmundenu a Linci, kde také maturoval. Po vojenské službě studoval na Vysoké škole technické ve Vídni strojírenství a elektrotechniku. Mimoto provozoval plachtění, studoval profily křídla a zajímal se o vývoj v plynných médiích, obzvláště se zabýval cykloidními drahami. Tyto poznatky a výsledky výzkumu zveřejnil později ve stati „Cykloidová křídla, kinematika, vztahy proudění a sil a všeobecné souvislosti“ (1932).
Lodní pohon, který S. vyvinul, v sobě spojuje pohon i řízení. Šroub se skládá z kotouče, rotujícího na spodku lodi, z kterého vystupuje tři až šest pohonných křídel. Každé křídlo se během svého oběhu okolo středu kotouče pohybuje tak, že paprsek, který je na něm vertikálně umístěn, vždy prochází stejným bodem. Pro směr a velikost posuvné síly je rozhodující poloha tohoto řídicího bodu, počet otáček přitom zůstává konstantní. S. získal na svůj vynález 15. prosince 1926 rakouský patent číslo 105723, vynález přihlásil 7. prosince 1925. Ve spolupráci s firmou J. M. Voith St. Pölten-Heidenheim (Württemberg) se mu podařilo svůj nápad technicky realizovat. První zkušební šroub s 60 koňskými silami byl dokončen roku 1928 a byl vestavěn do člunu „Torqueo“. Roku 1930 se uskutečnilo vestavění dvou šroubů do dunajského remorkéru „Uhu“ a v roce 1933 dostala nový pohon první zaoceánská expediční loď, „Makrele“.
Dnes jsou „Voith-S-ovy šrouby“ používány všude tam, kde se od lodi nebo plovoucího přístroje požadují nejpřesnější a nejexaktnější manévry, např. v říční plavbě u dopravních lodí (v Rakousku např. u dopravní lodi „Theodor Körner“), dále u mnoha přístavních remorkérů, plovoucích jeřábů atd.
