HABICH, Edward Jan

H. ukončil studium na Dělostřelecké akademii v Petrohradě s hodností důstojníka. V roce 1858 odešel z armády a cestoval do Francie. V letech 1860 - 1863 studoval na École des Ponts et Chaussees v Paříži. Zpět doma se zúčastnil lednového povstání. Od roku 1864 působil jako profesor na Polské akademii v Montparnasse v Paříži, kde byl od roku 1865 do roku 1868 ředitelem. Agitovaný Ernestem Malinowskim, stavitelem železničí tratě přes Andy, podepsal smlouvu v Paříži s peruánskou vládou a dostal práci jako inženýr vlády a 1869 odjel do Peru. Jako ředitel veřejných prací se zabýval výstavbou přístavu v Arice, regulací měst a zavlažováním zemědělských oblastí na jihu země. Od roku 1872 organizoval spolek inženýrů podle francouzského modelu. Pro práci v Peru získával polské inženýry, mezi jinými: Aleksander Babiński, Władysław →Kluger und Ksawery Wakulski.
V letech 1875/76 založil H. s pomocí → Klugera a Wakulskiho první univerzitu v Latinské Americe, "Escuela de Construcciones civiles y de Minas del Peru". Až do své smrti zůstal ředitelem této školy.
Od roku 1878 až do roku 1902 pracoval v ústřední Radě vlády inženýrů, byl až do roku 1884 předsedou Rady, která byla poté přejmenována na Radu veřejných prácí.
V letech 1880 - 1887 vydal vědecko-technický časopis "Anales de Construcciones Civiles y de Minas del Peru" a publikoval o stavbách mostů, o metrickém systému, o dálnopisné technice a astronomickém pozorování. V souvislosti s ekonomickou nezávislostí Peru podporoval využívání přírodních zdrojů a zemědělství, zejména pěstování bavlny, cukrové třtiny a vína. H. je považován za jednoho ze zakladatelů moderního těžebního práva v Peru a za zakladatele geografické společnosti v Limě (1888).