GANZ, Ábrahám

Mladý G. pocházel z chudých poměrů, a proto byl velmi brzy donucen živit se sám. Začínal jako učeň v jedné curyšské slévárně. Ve dvaceti letech vyrazil na několik let se skupinou přátel na cesty do Rakouska, Německa a Francie. V roce 1841 přišel do Maďarska, tenkrát ještě pomálu průmyslové země, kde hledalo práci mnoho mladých odborníků ze západních zemí. G. našel práci jako slévárenský mistr v novém Prvním parním mlýnu v Pešti. Už zakrátko (1844) učinil první krok k samostatnosti a založil vlastní slévárnu na druhém břehu Dunaje v Budě, kde vyráběl slévárenské předměty a během maďarského boje za nezávislost 1848/49 kanóny a dělové koule pro maďarskou armádu.
V roce 1853 začal s výrobou železničních kol metodou skořepinového lití, vyvinutou v USA, kterou použil jako první v Evropě a dokonce zdokonalil několika patenty. V době evropského rozvoje železnic se tato technika stala lukrativním obchodem a G. dodával mnoha evropským železničním společnostem. Získal anglický patent na železniční výhybky a ve své továrně vyráběl také válce pro mlýny a litinové mostní konstrukce. Jestliže jeho továrna měla v roce 1854 okolo 60 dělníků, v roce 1867 to už bylo 371.
Stotisící lité kolo opustilo továrnu 23. listopadu 1867. Při této příležitosti uspořádal G. pro své zaměstnance a jejich rodiny slavnostní hostinu, kde mu byla předána zdravice podepsaná všemi zaměstnanci.
G. představoval úspěšného vlastníka podniku, který se staral o výrobu, finance a prodej, podnikal obchodní cesty a vedl jednání. Zbohatl a Budapešť jej jmenovala svým čestným občanem. Avšak měsíc po slavnostech u příležitosti stotisícího kola vyskočil G. z druhého poschodí svého paláce a na místě zemřel.
Ačkoli bez přímých dědiců, rozvíjela se G-ova továrna i nadále a stala se nejvýznamnějším podnikem v Maďarsku. Více závodů dodnes nese G-ovo jméno.