SVOBODA, Antonín

S. absolvoval v roce 1931 inženýrské studium strojírenství a elektrotechniky na Českém vysokém učení technickém v Praze a poté studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Od roku 1934 pracoval jako asistent na ústavech matematiky a fyziky Vysokého učení technického a v roce 1936 získal titul doktora technických věd. V následujícím roce se začal zabývat vývojem zaměřovače k řízení protiletecké obrany. Po německé okupaci Československa odešel v roce 1939 do Francie, aby pokračoval ve své práci na zaměřovačích u „Société d´Applications Générales d´Electricité et Mécanique“ v Paříži. Když byla obsazena i Francie, odešel do USA, kde se stal vedoucím inženýrem a viceprezidentem společnosti „ABAX“ v New Yorku, která vyráběla zaměřovače s jeho systémem.
Pro výpočet letové pozice odpovídající zjištěným parametrům používal S. analogový počítač s mechanickými operačními pákovými prvky; byl to systém, který později teoreticky rozpracoval a publikoval a získal na něj několik amerických patentů. Od roku 1943 vyvíjel jako řádný člen „Radiation Laboratory of Massachusetts Institute of Technology“ analogové počítací stroje pro zaměřovače k řízení střelby. Za své zásluhy o vítězství spojenců získal v roce 1948 vyznamenání amerických válečných sil.
S. se roku 1946 vrátil zpět do Československa, pracoval opět jako asistent Ústavu matematiky na Vysokém učení technickém a v roce 1948 se habilitoval. V rámci své výuky přednášel studentům Fakulty strojírenství a elektrotechniky o matematických strojích. Zhruba v téže době založil výzkumnou laboratoř v pražské pobočce Zbrojovky Brno a začal vyvíjet funkční modely relé-kalkulátorů a komplexnějších matematických strojů. Tato laboratoř se stala základem pozdějších výzkumných a vývojových prací firmy „ARITMA“. Za projekt kalkulačního děrovače, který později také vyráběla sériově „ARITMA“, dostal roku 1955 státní cenu.
V roce 1950 byl založen Ústřední matematický ústav, kde S. používal Laboratoř matematických strojů, pozdější Výzkumný ústav, až do roku 1964, kdy byl z politických důvodů nucen emigrovat. Zde vznikl projekt velkého samočinného počítače „SAPO“, prvního československého „počítače“, jehož systémová část šla poprvé do provozu v roce 1957. Na první generaci počítačů navazoval počítač „EPOS 1“ s elektronkami a druhá verze „EPOS 2“ s tranzistory.
S. odešel roku 1964 podruhé do USA, tentokrát do výzkumného centra firmy „General Electric“ v arizonském Phoenixu. Zakrátko přešel na Univerzitu Los Angeles, kde byl roku 1968 jmenován profesorem a kde roku 1977 emeritoval. Přednášel zde o logickém návrhu, počítačové architektuře a počítačové aritmetice. U příležitosti své hostující profesury na pařížské univerzitě navštívil v roce 1975 naposledy svou vlast.