KUHELJ, Anton

Po základní škole ve svém rodišti navštěvoval K. gymnázium v Terstu a Kraňsku, kde roku 1922 maturoval. Poté studoval u Milana →Vidmara na Technické fakultě v Lublani elektrotechniku, během studia se ale čím dál víc přikláněl k mechanice. V roce 1927 získal diplom a v roce 1936 promoval s prací o stabilitě křivých ploch. Od počátku 30. let 20. století vyučoval K. na Technické střední škole a jako lektor na Univerzitě v Lublani. Roku 1938 se stal mimořádným, 1946 řádným profesorem mechaniky. Vysoká škola technická jej v roce 1947/48 zvolila děkanem a 1952/54 rektorem. V letech 1954/56 byl rektorem na Univerzitě v Lublani. Slovinská akademie věd a umění jej roku 1949 jmenovala svým členem a roku 1961 jej zvolila viceprezidentem. V roce 1972 obhájil K. také na Strojírenské fakultě dizertaci o problémech nestability otáčející se hřídele.
Jako předseda Institutu pro turbíny měl K. neustále těsný kontakt s praxí. K. významně přispěl k elastomechanice ploch a tenkých povlaků, k hydromechanice turbín a k aerodynamice. Zajímal se jak o statiku, tak o dynamiku, přičemž se ve srovnání se zahraničím už velmi brzy zabýval únavou materiálu způsobenou vibracemi.
K. působil také jako plánovač a konstruktér, mimo jiné 242 m vysoká anténní věž v Obrenovaci (Srbsko) nebo turbíny a letadla.
Podstatně přispěl k pozvednutí stavby letadel na vědeckou úroveň. V roce 1934 začal plánovat bezmotorová letadla a v roce 1936 zkonstruoval své první motorové letadlo, dvoukřídlý jednomístný letoun „Janez“. Roku 1937 vzlétlo jeho jednomístné dolnokřídlé letadlo „Tonček“, roku 1940 dvojmístné armádní školní letadlo „Alka“. Na konci 40. let 20. století pracoval také jako vědecký spolupracovník v Leteckém institutu v Semlině. V letech1952 až 1955 vznikalo podle jeho plánů první čtyřmístné letadlo „LK-1“ v Jugoslávii.