BELAR, Albin
* 21. 2. 1864, Ljubljana, Slovinsko
† 1.1.1939, Polom, Kočevje, Slovinsko
chemik, fyzik, seismolog
B. studoval chemii a přírodní vědy na univerzitě ve Vídni a roku 1890 obhájil ve Štýrském Hradci svou dizertaci o fyzikálních vědách. V letech 1890 až 1895 byl profesorem na Námořní akademii v Rijece a následně do roku 1908 profesorem na reálce v Lublani.
Pod dojmem katastrofálního zemětřesení v roce 1895 v Lublani založil v tomto městě v roce 1897 první moderní seismologickou stanici v Evropě, jež zůstala v provozu až do roku 1919. Jeho seismografy patřily k nejlepším na světě; některé z nich byly v provozu až do roku 1929. B. spolupracoval na založení moderních stanic k monitorování zemětřesení v Rakousku a v Československu, v letech 1908 až 1910 se účastnil zakládání ústavu pro zemětřesení v Bělehradě. Od roku 1901 do roku 1910 působil jako vydavatel odborného listu „Die Erdbebenwarte“ a položil základy seismologické prognostiky. Společně s architektem Maxem Fabianim naplánoval moderní geofyzikální institut v Lublani, jehož stavba se však kvůli první světové válce neuskutečnila. V roce 1918 byl nuceně penzionován a v roce 1923 založil vlastní seismologický institut u Vintgaru, který premoval po siru Humphry Davym. B. je autorem četných časopiseckých příspěvků, mimo jiné o meteorologii (Měření elektřiny bouře, meteorologické balóny, 1913), o radiotechnice (společně s Antonem →Codellim), o krasech a ochraně přírody. S jeho jménem se pojí např. založení Národního parku Triglav v roce 1924.