KOCHANOVSKÁ-NĔMEJCOVÁ, Adéla

K.-N. studovala fyziku a přírodní vědy na Karlově univerzitě v Praze, kde byla studentkou a spolupracovnicí Václava Dolejška v jeho Ústavu spektroskopie, zřízeném roku 1932. Ve své dizertaci, na které pracovala v letech 1929 až 1931, se zabývala inverzními efekty několika druhů záření.
Po studiu pracovala K.-N. ve Všeobecném penzijním ústavu v Praze, po práci však pravidelně navštěvovala Ústav spektroskopie, který v roce 1935 s finanční podporou →Škodových závodů zřídil fyzikální výzkumné oddělení. Výsledkem její spolupráce s ústavem byla v roce 1943 vydaná monografie „Zkoušení jemné struktury materiálu rentgenovými paprsky“. Od roku 1944 vedla pracovní skupinu, která se zabývala studiem difrakce rentgenových paprsků na polykrystalické materiály. Ve svých výzkumech, zaměřených na praxi, se mimo jiné zabývala únavou materiálu nebo prokalitelností a napouštěcí křehkostí oceli. Tyto práce se staly základem použití difrakčních metod rentgenových paprsků v mnoha metalografických laboratořích československého hutního průmyslu.
Fyzikální výzkum, započatý na univerzitě, se nakonec stal součástí Ústavu fyziky pevných látek Československé akademie věd v Praze. Zde K.-N. dále pracovala na rentgenové strukturální analýze, především na mikrostrukturální rentgenografii, včetně použití při analýze chyb materiálu, chyb v krystalickém složení či při zkoumání reálné krystalické struktury.
K.-N. publikovala několik monografií a okolo sedmdesáti vědeckých statí. Jako uznání svých zásluh v rentgenoskopii se v roce 1968 dočkala jmenování profesorkou fyziky na Fakultě atomové a inženýrské fyziky Vysokého učení technického a byla jmenována členkou korespondentkou Československé akademie věd.